Historie stomatologické kliniky VFN
– 1810 na Karlově univerzitě zahájeny dvouleté kurzy zubního lékařství pro ranhojiče (Zahnarzt)
– 1827 prof. František Nessel (1803 – 1876) vypsal nepovinné přednášky ze zubního lékařství
– 1882 – rozdělení university na Karlo – Ferdinandovu
– 1897 – založen Spolek českých zubních lékařů. Ve výuce zubního
– lékařství pokračuje prof. Eduard Nessel (1851 – 1920)
– 1921 – založení Zubní kliniky Karlovy university
– Kliniku postupně vedli: prof. MUDr. Jan Jesenský (1870 – 1947)
– prof. MUDr. František Kostečka (1893 – 1951)
– 1945 založena I. stomatologická klinika
– 1948 založena II. stomatologická klinika
– Sloučením obou klinik vznikla v r. 2001
– 1827 prof. František Nessel (1803 – 1876) vypsal nepovinné přednášky ze zubního lékařství
– 1882 – rozdělení university na Karlo – Ferdinandovu
– 1897 – založen Spolek českých zubních lékařů. Ve výuce zubního
– lékařství pokračuje prof. Eduard Nessel (1851 – 1920)
– 1921 – založení Zubní kliniky Karlovy university
– Kliniku postupně vedli: prof. MUDr. Jan Jesenský (1870 – 1947)
– prof. MUDr. František Kostečka (1893 – 1951)
– 1945 založena I. stomatologická klinika
– 1948 založena II. stomatologická klinika
– Sloučením obou klinik vznikla v r. 2001
Historie stomatologické kliniky FNKV
Stomatologická péče ve FNKV začala být poskytována v r. 1945, kdy byla v administrativní
budově nemocnice zřízena první zubní ordinace. Stomatologické oddělení vzniklo v r. 1948.
V r. 1958 bylo zřízeno klinické pracoviště pro výuku stomatologie na Lékařské hygienické
fakultě UK pod vedením prof. Ferdinanda Škalouda. Jako horká novinka zde byla započata
v r. 1957 specializovaná léčba pacientů s rozštěpovými vadami, kdy pod vedením akademika
Františka Buriana vzniklo oddělení rozštěpových vad začleněné do Laboratoře plastické
chirurgie ČSAV. Akademik Burian, jeden ze zakladatelů oboru plastické chirurgie u nás i ve
světě, nebyl spokojen s pooperační péčí o pacienty postižené obličejovým rozštěpem. A tak
někdejší Československá akademie věd nabídla zázemí s možností vybudovat tehdy ve světě
ojedinělé pracoviště pro léčbu této nemoci. Laboratoř měla v té době již k dispozici
stomatologa, teratologa, antropologa i genetika, kteří se plně věnovali péči o postižené děti
a zároveň obraceli velkou pozornost do výzkumu problematiky vrozených vývojových vad.
V r. 1964 mělo oddělení v evidenci a léčbě již více než tisícovku pacientů z celého
Československa. Léčba se prováděla převážně snímacími ortodontickými aparáty. Jako jedno
z mála pracovišť v ČSSR však měli lékaři již v r. 1965 k dispozici přístroj pro zhotovování
telerentgenových snímků lebky. Dalším významným krokem bylo začlenění stomatochirurga
v období doléčování porozštěpových deformit u dospívajících pacientů. Této práce se ujal
prof. MUDr. Josef Kufner, DrSc. na oddělení obličejové a čelistní chirurgie v Ústřední
vojenské nemocnici v Praze-Střešovicích. Prvním vedoucím lékařem stomatologické části
péče o pacienty byl v letech 1960-1972 asistent MUDr. Lev Kliment. Po odchodu akademika
Buriana v r. 1965 péči o Laboratoř ČSAV převzal prof. MUDr. Václav Karfík, DrSc. a poté prof.
MUDr. Miroslav Fára, DrSc. O více než dvě tisícovky rozštěpových pacientů bylo již nově
pečováno v první i druhé dekádě života. V r. 1975 začalo pracoviště používat přístroj pro
zhotovování orthopantomogramů chrupu a v omezené míře i fixní ortodontické přístroje. V r.
1975 zanikla Laboratoř plastické chirurgie a celé pracoviště bylo začleněno do Ústavu
experimentální medicíny ČSAV. Profesor Fára rozvíjel nejen mezioborovou spolupráci mezi
plastickým chirurgem a stomatologem, ale do léčebné péče začlenil i aktivní spolupráci s
antropologem a teratologem. Této problematiky se ujali doc. RNDr. Zbyněk Šmahel, CSc.,
(antropolog) a MUDr. Miroslav Peterka, CSc., (teratolog). V oblasti stomatochirurgických
zákroků pracoviště krátce spolupracovalo s I. Stomatologickou klinikou LF UK a VFN Praha.
Brzy se však vrátilo k osvědčené spolupráci s Ústřední vojenskou nemocnicí a jako konzultant
sem docházel doc. MUDr. Jiří Kozák, CSc., jenž od r. 1993 vedl Dětskou stomatologickou
kliniku FN Motol. Vytvářel zároveň i zázemí pro stomatochirurgické výkony na pracovišti
rozštěpových vad FNKV. To původně sídlilo v přízemí chirurgického pavilonu (H) FNKV, v r.
1984 bylo přestěhováno do nově otevřené budovy Kliniky plastické chirurgie (pavilon N).
Na stomatologickém oddělení FNKV se vystřídala řada významných osobností, jako byli prof.
MUDr. Vladimír Borovanský, prof. MUDr. RNDr. Ferdinand Škaloud, prof. MUDr. Josef Kufner
a doc. MUDr. Josef Havlík. Pod vedením MUDr. Jiřího Pekárka byla zřízena dnem 25. 5. 1991
Klinika stomatologie 3. LF UK a FNKV. V témže roce se stalo oddělení rozštěpových vad
součástí Stomatologické kliniky 3. LF UK a FNKV.
V r. 1991 právě na Vinohradech zavedl primář MUDr. Vladimír Zábrodský jako první
v tehdejší ČSFR šroubové titanové dentální implantáty traumaticky implantované podle
Ingvara per Brånemarka a vhojované oseointegrací. Stomatologická klinika FNKV se tak stala
prvním státním klinickým pracovištěm při lékařské fakultě u nás, kde se tyto dentální
implantáty začaly používat. Při 3. LF UK byla v r. 2006 založena Česká společnost pro
implantologii, která od r. 2009 vzdělává zubní lékaře v implantologii.
Od r. 1992 se začala systematicky a všestranně budovat preventivně léčebná péče podle
koncepce oboru stomatologie. MUDr. Jiří Pekárek v r. 1995 odešel z funkce přednosty kliniky,
aby se mohl plně věnovat funkci prezidenta České stomatologické komory. 1. 1. 1997 došlo
ke sloučení Stomatologické kliniky s oddělením rozštěpových vad, které převzala FNKV
v dubnu 1992 od ČSAV. V čele kliniky stanula a je dosud doc. MUDr. Eva Gojišová. Jejím
zástupce pro LPP činnost je prim. MUDr. Pavel Hájek a zástupcem pro výuku MUDr.
Magdalena Koťová, Ph.D.
budově nemocnice zřízena první zubní ordinace. Stomatologické oddělení vzniklo v r. 1948.
V r. 1958 bylo zřízeno klinické pracoviště pro výuku stomatologie na Lékařské hygienické
fakultě UK pod vedením prof. Ferdinanda Škalouda. Jako horká novinka zde byla započata
v r. 1957 specializovaná léčba pacientů s rozštěpovými vadami, kdy pod vedením akademika
Františka Buriana vzniklo oddělení rozštěpových vad začleněné do Laboratoře plastické
chirurgie ČSAV. Akademik Burian, jeden ze zakladatelů oboru plastické chirurgie u nás i ve
světě, nebyl spokojen s pooperační péčí o pacienty postižené obličejovým rozštěpem. A tak
někdejší Československá akademie věd nabídla zázemí s možností vybudovat tehdy ve světě
ojedinělé pracoviště pro léčbu této nemoci. Laboratoř měla v té době již k dispozici
stomatologa, teratologa, antropologa i genetika, kteří se plně věnovali péči o postižené děti
a zároveň obraceli velkou pozornost do výzkumu problematiky vrozených vývojových vad.
V r. 1964 mělo oddělení v evidenci a léčbě již více než tisícovku pacientů z celého
Československa. Léčba se prováděla převážně snímacími ortodontickými aparáty. Jako jedno
z mála pracovišť v ČSSR však měli lékaři již v r. 1965 k dispozici přístroj pro zhotovování
telerentgenových snímků lebky. Dalším významným krokem bylo začlenění stomatochirurga
v období doléčování porozštěpových deformit u dospívajících pacientů. Této práce se ujal
prof. MUDr. Josef Kufner, DrSc. na oddělení obličejové a čelistní chirurgie v Ústřední
vojenské nemocnici v Praze-Střešovicích. Prvním vedoucím lékařem stomatologické části
péče o pacienty byl v letech 1960-1972 asistent MUDr. Lev Kliment. Po odchodu akademika
Buriana v r. 1965 péči o Laboratoř ČSAV převzal prof. MUDr. Václav Karfík, DrSc. a poté prof.
MUDr. Miroslav Fára, DrSc. O více než dvě tisícovky rozštěpových pacientů bylo již nově
pečováno v první i druhé dekádě života. V r. 1975 začalo pracoviště používat přístroj pro
zhotovování orthopantomogramů chrupu a v omezené míře i fixní ortodontické přístroje. V r.
1975 zanikla Laboratoř plastické chirurgie a celé pracoviště bylo začleněno do Ústavu
experimentální medicíny ČSAV. Profesor Fára rozvíjel nejen mezioborovou spolupráci mezi
plastickým chirurgem a stomatologem, ale do léčebné péče začlenil i aktivní spolupráci s
antropologem a teratologem. Této problematiky se ujali doc. RNDr. Zbyněk Šmahel, CSc.,
(antropolog) a MUDr. Miroslav Peterka, CSc., (teratolog). V oblasti stomatochirurgických
zákroků pracoviště krátce spolupracovalo s I. Stomatologickou klinikou LF UK a VFN Praha.
Brzy se však vrátilo k osvědčené spolupráci s Ústřední vojenskou nemocnicí a jako konzultant
sem docházel doc. MUDr. Jiří Kozák, CSc., jenž od r. 1993 vedl Dětskou stomatologickou
kliniku FN Motol. Vytvářel zároveň i zázemí pro stomatochirurgické výkony na pracovišti
rozštěpových vad FNKV. To původně sídlilo v přízemí chirurgického pavilonu (H) FNKV, v r.
1984 bylo přestěhováno do nově otevřené budovy Kliniky plastické chirurgie (pavilon N).
Na stomatologickém oddělení FNKV se vystřídala řada významných osobností, jako byli prof.
MUDr. Vladimír Borovanský, prof. MUDr. RNDr. Ferdinand Škaloud, prof. MUDr. Josef Kufner
a doc. MUDr. Josef Havlík. Pod vedením MUDr. Jiřího Pekárka byla zřízena dnem 25. 5. 1991
Klinika stomatologie 3. LF UK a FNKV. V témže roce se stalo oddělení rozštěpových vad
součástí Stomatologické kliniky 3. LF UK a FNKV.
V r. 1991 právě na Vinohradech zavedl primář MUDr. Vladimír Zábrodský jako první
v tehdejší ČSFR šroubové titanové dentální implantáty traumaticky implantované podle
Ingvara per Brånemarka a vhojované oseointegrací. Stomatologická klinika FNKV se tak stala
prvním státním klinickým pracovištěm při lékařské fakultě u nás, kde se tyto dentální
implantáty začaly používat. Při 3. LF UK byla v r. 2006 založena Česká společnost pro
implantologii, která od r. 2009 vzdělává zubní lékaře v implantologii.
Od r. 1992 se začala systematicky a všestranně budovat preventivně léčebná péče podle
koncepce oboru stomatologie. MUDr. Jiří Pekárek v r. 1995 odešel z funkce přednosty kliniky,
aby se mohl plně věnovat funkci prezidenta České stomatologické komory. 1. 1. 1997 došlo
ke sloučení Stomatologické kliniky s oddělením rozštěpových vad, které převzala FNKV
v dubnu 1992 od ČSAV. V čele kliniky stanula a je dosud doc. MUDr. Eva Gojišová. Jejím
zástupce pro LPP činnost je prim. MUDr. Pavel Hájek a zástupcem pro výuku MUDr.
Magdalena Koťová, Ph.D.
